Recenze Sony A7 III

Proč jsem přešel od Canonu k Sony, aneb od zrcadlovky k bezzrcadlu

Má první digitální zrcadlovka byl canon. A byl jsem s ní spokojený. Má druhá zrcadlovka byl canon 5D III a byl to můj vysněný foťák. Uměl všechno, co jsem si mohl přát. A i když jsem neměl v plánu ani důvod tento foťák zatím vyměnit, udělal jsem to. Dokonce za bezzrcadlovku. Kdyby mi to někdo předpověděl před rokem, vysmál bych se mu.

Jak k tomu došlo? Jednou večer jsem takhle přemýšlel. A to je vždycky neštěstí pro moji peněženku. Přemýšlel jsem o tom, jaký foťák bych si koupil, kdybych začínal znovu fotit. Hned mě napadla bezzrcadlovka. Jsou malé, lehké, dají se všude nosit s sebou. To se o mém Canonu říct nedalo. Často jsem se rozmýšlel, jestli ho mám tahat s sebou. A často zůstával doma. Ale co vůbec o těch bezzrcátkách vím? Jen kusé informace o tom, že pokulhávají někde v závěsu za zrcadlovkami. Ale třeba to už není pravda. A tak jsem začal číst a sledovat nejnovější recenze. A to je další neštěstí pro moji peněženku. Pokud chcete ušetřit, nikdy nesledujte recenze nových výrobků, když je vlastně nepotřebujete!

Sony A7 III mne nadchla. Právě šla na trh a měla být skvělá. Alespoň to tak vypadalo v recenzích. A hlavně, jdou na ni přes redukci nasadit objektivy s bajonetem Canon. Což byla pro mne zásadní věc. Přemýšlel jsem o tom, že bych si jí na léto půjčil. Když jsem ale začal kalkulovat, přišel jsem na to, že bude výhodnější si ji koupit, a na podzim se ztrátou prodat. A protože se rozhoduji velmi snadno a rychle, stalo se.

Proč Sony?

Protože Sony je matka představená všech bezzrcadlovek. Protože v této kategorii nemá konkurenci. Protože její bezzrcadla překonávají v mnoha ohledech špičkové zrcadlovky konkurentů. Tečka.

Sony A7 III byla doma. Záruka 5 let, adaptér MC-11 na objektivy Canon v ceně.

První dojem - ergonomie

Jak něco tak malého budu obsluhovat? Canon byl velký tak akorát, aby prsty pěkně seděly na důležitých ovládacích prvcích. Tohle bylo třetinové, titěrné. To nedám. Naštěstí jsem se mýlil. Mám poměrně malé ruce a přizpůsobit se tomuhle mini stroji , nebyl vůbec žádný problém. Snad během hodiny jakoby mi přirostl k pravé ruce. Schválně neříkám k rukám, jelikož opravdu není problém obsluhovat foťák jednou rukou. Zvláště ve spojení s lehčím objektivem.

Menu

Mám jednu úchylku. Než si něco koupím, podrobně nastuduji manuál. Ne jinak tomu bylo i v případě tohoto foťáku. O Sony přístrojích se říká, že mají komplikované menu. Já, díky svojí před přípravě, jsem se okamžitě orientoval hladce a bez potíží. Využil jsem také úžasné možnosti vytvořit si několik stránek vlastního menu a pro rychlý přístup pod tlačítko FN jsem si navolil vlastní ovládací prvky. Foťák navíc umožňuje prakticky na každé tlačítko naprogramovat libovolnou funkci a tak jsem si ho během chvíle přizpůsobil k obrazu svému. Oddělil jsem si ostření od spouště, na samostatné tlačítko vložil ostření na oko - Eye-focus, na roller změnu iso a tak dále. Kamarádi jsme byli během chvilky.

Spolupráce s objektivy Canon.

To mě zajímalo v první řadě. Jak budou mé stávající objektivy s bajonetem Canon spolupracovat. Redukci MC-11 vyrábí firma Sigma a pravidelně vydává aktualizace softwaru. Byl jsem mile překvapen. Ostření bylo rychlé a přesné. V ničem jsem nebyl omezen. Jen při sériovém snímání pohybujících se předmětů byla perfektně ostrá pouze první fotka. To ovšem neplatilo u objektivů Sigma (ART), pro které je redukce přímo určena. Tam kontinuální ostření pěkně fungovalo i při sériovém snímání. Funkce ostření na oko pracovala dokonale na všech zkoušených objektivech. Zkoušel jsem na objektivech s bajonetem Canon:

Canon 85mm,f1,4 L

Canon 50mm, f1,8

Canon 70-200, f2,8 L

Canon 100mm, f2,8 L

Tamron 24-70, f2,8

Sigma 150-600

Sigma 135, f1,8

A šel jsem fotit

Když jsem udělal sérii prvních snímků a stáhnul je do počítače, překvapilo mě procento naprosto ostrých snímků. Fotil jsem převážně svého běžícího psa na clonu 1,4. Tedy s malou hloubkou ostrosti. A ty fotky byly v drtivé většině ostré tam, kde jsem je chtěl mít. A tak nějak jinak ostré než u Canonu. Bylo to subjektivní a těžko to popsat. Prostě jsem byl nadšen. Věděl jsem, že jsem na začátku a tohle nadšení může snadno vyprchat, až narazím na takovéto "ale".

Porovnání Sony A7 III a Canon 5D III

Mělo by smysl prodat Canon a nechat si Sony? Semínko bylo zaseto, ale potřeboval jsem argumenty. A tak jsem si oba foťáky otestoval na parametry, které mě nejvíc zajímají. Měl jsem možnost u obou použít stejný objektiv a tak to bylo spravedlivé.

Váha a mobilita. Zde není co řešit. A7 jsem si pořizoval především kvůli malým rozměrům. Opravdu se nepronese a můžu si ji vzít opravdu kamkoliv. První jasný bod získává Sony A7III.

Rychlost ostření. Sony A7III přepočítává údajně ostření 30x za vteřinu. Ostřící systém je možná o 2 generace dál než u mého Canonu. Tento rozdíl by byl jistě patrný s nativními skly od Sony a při laboratorním měření. Ale já jsem měl objektivy s bajonetem Canon. Oba fotoaparáty ostřily okamžitě. Se stejnými objektivy jsem dosahoval velmi podobných výsledků. Nic, co by mě při fotografování nějak omezovalo. Měl jsem pocit, že sony ostří přece jenom trochu rychleji, ale je to jen subjektivní dojem. Z mého pohledu to byla remíza.

Přesnost ostření. Už jsem o tom psal. A7 má mnohem větší procento perfektně ostrých snímků. Abych si to otestoval, nasadil jsem stabilizovaný objektiv Canon 100mm, F 2,8L a šel fotit makro. Oběma fotoaparáty jsem pořídil 100 záběrů za relativně stejných podmínek. Sony - 73 perfektně ostrých, Canon - 35 perfektně ostrých. Další bod pro Sony A7III.

Ostření na oko - Eye-focus. Tuto funkci má Sony A7III. Můj Canon ji neměl. Stojí tato funkce za další bod? Co to vlastně umí? Zmáčknete tlačítko a ostřící systém by si měl sám najít oko člověka, zaostřit na něj a držet se ho, i když se pohybuje. Pak stačí zmáčknout spoušť a oči jsou na fotografii vždy ostré. Je to výhodné hlavně při fotografování s malou hloubkou ostrosti a to dělám dost často. Na to jsem trochu ujetej. Tak bude to fungovat? Dokonale. Někde jsem četl, že takto můžete fotit s jednou rukou za zády. Nejen to. Můžete mít i zavázané oči. Zkoušel jsem to. Zavázané oči, levou ruku za záda a 10 fotek manželky. Devět jich bylo perfektně zaostřeno na oko. Foceno na clonu 1,4 z několika vzdáleností. U té jedné neostré jsem manželku vůbec netrefil do záběru. Já jsem se do funkce Eye-focus naprosto zamiloval a dokážu si představit, že by někdo změnil foťák jen kvůli ní. Tady bych dal Sony klidně další tři body. V rámci objektivity ale jen jeden další bod pro Sony.

Manuální ostření. Nemám tak dobré oko, abych ho s úspěchem často používal. Někdy je ale nezbytností. Například když fotím vážky v letu. Tady Sony zase boduje. Má totiž funkci, která vám při manuálním ostření barevně zvýrazní ostré hrany. Navíc si při samotném ostření můžete obraz ještě zvětšit. Tyto funkce posouvají manuální ostření do oblasti snů. Opravdu výrazně zvyšují počet ostrých fotek a při focení např. makra je to k nezaplacení. Další bod pro Sony.

Sériové snímání. Canon umí 3 snímky za vteřinu, Sony 10 snímků za vteřinu. Já to využiji zase při focení zvířat v pohybu. Další bod pro Sony.

Stabilizace v těle fotoaparátu. Opět jasná záležitost. Sony - má, Canon - nemá. Na těle Sony i nestabilizovaný objektiv se stává stabilizovaným. O výhodách stabilizace dnes už nikdo nepochybuje. Zvlášť patrné to bylo u objektivu Canon 70 - 200. I stará skla jsou rázem stabilizovaná. Další bod pro A7III.

ISO. Fotit na vysoké iso znamená více šumu ve fotografii. Ale umožní nám to použít kratší čas, což je výhodné, a mnohdy i nutné za horších světelných podmínek. To jen tak, kdyby někdo nevěděl. Kolik šumu na fotce bude, ovlivní kvalita čipu fotoaparátu. Zde jsem si udělal kontrolní snímky stejným objektivem za stejných okolností. Neupravené výsledky:

A jak zní mé subjektivní hodnocení? Do hodnoty ISO 2000 nevidím rozdíl. U obou slušný výkon. Nic co by nešlo upravit v editoru. Od hodnoty ISO 2000 se mi to překlápí nepatrně ve prospěch Sony. Na vyšší hodnoty fotím jen velmi zřídka, a tak bych zde souboj hodnotil nerozhodně.

Barevné podání. Tady to každý může cítit jinak. Podívejte se na fotky výše. Jsou neupravené, tak, jak vylezly z foťáku. V rámci objektivity je nutné říci, že barvy lze srovnat v editoru jedním kliknutím. Ale šlo mi o čistý výstup. A tady pro mě jednoznačně vítězí Canon.

Tichá závěrka. Jestliže u Canonu můžeme spekulovat, zda je tichá závěrka opravdu tichá, pak u Sony prostě neslyšíte nic. I ona má sice své mouchy v určitém tipu umělého osvětlení, ale pro fotografování venku je naprosto dokonalá. A navíc šetří mechanickou uzávěrku. Další bod pro Sony A7 III.

Dynamický rozsah. A7 III má dynamický rozsah 15EV, což je špička. Čekal jsem, že to poznám v editoru. A poznal jsem. Z nejsvětlejších a nejtmavších míst dokáži vytáhnout mnohem více detailů, než u Canonu. Další bod pro Sony.

Hledáček. U zrcadlovky mi hledáček díky zrcadlu přenáší reálný obraz v reálném čase bez jakéhokoli zpoždění. To byl do nedávna tak trochu problém bezzrcadlovek, které mají hledáček elektronický. Obraz se trochu opoŽďoval. Fotili jste vlak vyjíždějící z tunelu, a na fotce byl už u vás. V současnosti je přenos dat už tak rychlý, Že nic takového nezaznamenáte. Pro mě osobně má elektronický hledáček jednu velkou výhodu. S přibývajícím věkem se mi zhoršuje zrak na blízko. Abych přenastavil foťák jsem si musel často sáhnout pro brýle. U A7III se vám vše zobrazuje v hledáčku. Nádherně ostré a jasné. Přenastavení se tak pro mne usnadňuje. Další bod pro Sony.

Výklopný displej. Sony ho má, Canon ne. Ještě dodnes, když fotím s A7 a potřebuji mít objektiv u země, si často lehnu. Pak přijde osvícení a myšlenka, že je tady někdo debil. Proč jsem si nevyklopil displej? Prostě zvyk. A ještě jedná dobrá vlastnost Sony displeje. Ostřící body můžete měnit pouhým dotykem. Další bod pro Sony.

Jak to tedy dopadlo? V mém subjektivním testu vítězí jasně Sony A7 III a to

12:3 pro Sony

Daly by se jistě hodnotit ještě další funkce, ale hodnotil jsem především to, co je důležité pro mne.

A tak můj milovaný Canon jsem po prázdninách prodal. Jelikož s technikou zacházím velmi slušně, prodal jsem ho ještě za slušné peníze a přechod na Sony mne finančně až tolik nebolel.

Neudělal jsem chybu? Myslím, že ne. Se Sony jsem nafotil za dva měsíce více fotek, než s Canonem za 3 roky. Nevím proč, ale mnohem víc mě to baví.

PS: Minulý týden se mi zdál zvláštní sen. Patřím k lidem, kteří by nedokázali ukradnout ani rohlík. A mně se zdálo, že jsem vykrádal obchod s fototechnikou. Všude samé krabice značky Canon. A já hledal jednu jedinou, označenou SONY A9. Ano, A9 je ještě o chlup lepší, než A7 III. Ale bohužel mimo mé finanční možnosti. Tak se jen děsím, že bych o tom zase začal přemýšlet.